Běh na dlouhou trať

Když se něco tragického stane či děje, zpravidla rychle přispěcháme na pomoc. Možnost přiložit „ruku k dílu“ snižuje naši bezmoc. Něco děláme, pomáháme.

Snadno však zapomeneme na to, jak je v podobných chvílích klíčové rozvrhnout naše síly. Pomáháme, pomáháme, nespíme, nejíme. Nemůžeme.

Naše největší pomoc je však zpravidla třeba právě v tu chvíli, kdy už nám síly docházejí. Proto raději pomáhejme „pomalu“. Tolik, kolik nám naše síly právě dovolují. Budeme tak moci pomáhat déle. Budeme moci pomoci ve chvíli, kdy už ostatním dojdou síly.

Můj dnešní tip zní – buďte raději sadařem než sazečem. Dočkáte se tak i ovoce. V různých podobách...