Přivítejte radost
Jednou do měsíce posílám tip, jak posilovat svou resilienci. Radost je tichá, mocná síla, která dokáže prosvětlit i nejtěžší chvíle, posílit naši mysl i tělo a kterou můžeme zvát do života.

Pozitivní emoce nejsou jen prchavým rozpoložením mysli, ale tichou silou, která posiluje naše tělo, chrání srdce před ranami ztráty, prohlubuje vztahy, ukotvuje odolnost a nenápadně nás vede k naplnění i úspěchu.
Na emoce se můžeme dívat podle jejich síly a podle toho, jak příjemně je prožíváme. Některé jsou jemné, sotva postřehnutelné – jako klid, který sice nepřichází s velkou intenzitou, ale přesto v sobě nese hluboký pocit vnitřního míru. Právě tyto tiché, nenápadné emoce tvoří základ každodenní pohody.
Jiné přicházejí s větší silou. Dokážou nás na chvíli vytrhnout z běžného proudu dní, zostřit naši pozornost a dodat mysli pevnost i jasnost. Možná i proto se v některých meditačních tradicích mluví o blaženosti jako o stavu, který není jen příjemný, ale i vnitřně uspořádávající.
Radost není jen běžným štěstím nebo potěšením, je zvláštním druhem touhy. Zasahuje nás nečekaně – třeba při pohledu na krásu, v umění nebo vzpomínce – a vyvolává v nás hluboké, téměř bolestné stýskání si po něčem, co přesahuje běžnou zkušenost.
„Žádná duše, která vážně a neustále touží po radosti, ji nikdy neunikne. Ti, kteří hledají, najdou. Těm, kteří klepou, je otevřeno.“
C. S. Lewis
Ať se svět kolem nás jakkoli zatemní, ať nás sevře jakákoli situace, bolest či beznaděj, zůstává v nás tichá možnost obrátit se k radosti, přijmout ji a dát jí prostor – jako drobný, ale nepopiratelný akt vnitřního vítězství, zapálení jediné svíčky, která vzdoruje houstnoucí tmě.
Dávat prostor pozitivním emocím přitom neznamená popírat ty těžké. Bolest, úzkost i rozhořčení mají v našem prožívání své místo a svou váhu. Právě vedle nich – a někdy právě navzdory nim – však může vyrůstat radost. A čím náročnějším obdobím procházíme, tím důležitější je neztratit schopnost ji zahlédnout.
Rick Hanson doporučuje:
„Jedním ze způsobů, jak radost vyvolat, je vážit si příležitostí ji pocítit, které se přirozeně objevují v každodenním životě. Intenzivní vděčnost za teplou vodu, úžas nad sluncem, silné potěšení z kýchnutí, ohromení tím, že vás partner stále miluje, obrovská radost z návratu domů po dlouhém dni v práci… to všechno jsou příležitosti pro radost.
Radost si můžete také vědomě vybavit – třeba vzpomínkou na krásnou horskou louku při západu slunce a následnou proměnu světa přes noc v tiché bílo, když ráno vylezete ze stanu do čerstvé vrstvy sněhu. Nebo si vzpomenout na někoho, koho milujete, či na velkou výzvu, kterou už máte za sebou.
A můžete jakoby ,přepnout vypínač’ ve své mysli a obrátit se k radosti přímo. Opravdu. Čím více zkušeností radosti jste prožili a přijali, tím snazší to je. Můžete si také zkusit říct: ,Ať je tu radost,’ a otevřít se jí. Hledejte a vyvolávejte krátké záblesky, vlny a jiskry radosti. Pokud je to pro vás přirozené, může mít radost i duchovní rozměr – třeba pocit radostného spojení s něčím božským.
Ať už ji nacházíte jakkoli, možnost radosti – a samozřejmě i samotný prožitek – může být útočištěm v každé chvíli, zvlášť v těch těžkých. Jako záblesky světla znovu a znovu, i na temné a bouřlivé obloze.“
Proč posílám tip pro resilienci?
Začala jsem je posílat už v době covidové a ráda na tuto tradici navazuju. Jednou měsíčně přidávám jeden tip. Snad bude sloužit.
Jaké tipy už jsem napsala?
Posilujme soucit se sebou
Zapojte svůj vnitřní kompas
Jak naplňovat své záměry
Jak vykročit do nového roku? Zkuste se zasnít
Kouzelná moc příběhů
Co nám přináší porovnávání
Jak si vysvětlujeme nezdary
Co nám přináší pozitivní emoce
Kam nás vedou hodnoty
Jak projevujete radost a uznání
Moudrost těla
Úzdravná moc přírody
Proč rozvíjet vztahy s druhými?
Jak si v hlavě nevytvářet katastrofy?
Důvěra ve vlastní schopnosti
Proč si vychutnávat drobné radosti
Nad čím si dásním
aneb co u mě vyvolalo úsměv plný dásní
☕ Setkání s kamarády u kávy. Nepřestává mě nabíjet. Děkuju Lu, Evě, Rézince i Zuzce.
🏠 Předěláváme byt. A dál v něm přitom bydlíme. Je to neuvěřitelná výzva, vidina konce už je nadohled.
🎥 🎶 Music & Lyrics… tentokrát pro Snow Patrol a Marthu Wainwright:
„And miles from where you are / I lay down on the cold ground and I / I pray that something picks me up / And sets me down in your warm arms“
Co jsem psala
aneb co zaujalo na síti, kde trénuju
🏊♀️ Vysoce citliví lidé se často pohybují na hraně. Aneb další díl Citosféry.
Co dělám
aneb kde a nad čím se můžeme potkat
✍️ píšu – už zase, snad mi to vydrží 😊
🚶♀️provázím vnitřní krajinou – otevírám Studánku pro duši – nabízím poslední příležitost se přidat, v pondělí 30. března se vydáme na společnou pouť naším tělem, myslí, srdcem i duší.
❤️ konzultuju – vyživuju odvahu tvořit a svým hlasem měnit svět. S radostí střežím, ať se ke světu vztahujeme ve své síle a radosti, ne v zajetí zranění a bolesti.
🪷 nabízím ikigai koučink – zabydlíte se ve svém středu, ať víte, odkud vyrážíte a kam se můžete vracet. Objevíte místo, ze kterého tvořit, ať to děláte ve své radosti a ne z tíhy svých zranění.
💪 dělám dobro v Heinekenu – vaříme radost, která spojuje, naše strategie dobrých věcí se vejde na podtácek a nově máme blogletter na substacku. Juchů!
☕ vysedávám v kavárně, nejčastěji mě potkáte v mamacoffee na Jiřáku a v Cafe Periferie v Braníku. Taky si občas zajdu do žižkovské Pracovny, kde v období prázdných dutin nahrávám podcast. Můžeme si dát kafe spolu.
Líbí se vám moje psaní?
aneb co teď
Můžete mi dát srdíčko. Můžete mě přeposlat dál. Můžete mě pozvat na kafe. Nejradši si čtu, co mi odpovídáte.

